Na cestování se musí člověk připravit

A teď nejde o to, že by si snad musel zabalit více věcí nebo nějak vymyslet to, jak to všechno uspořádá do kufru. To jsou, dá se říci, podřadné věci, které jsou však také důležité, dnes a v tomto článku však nehrají žádnou roli. My se budeme nyní zaměřovat na věci, které si musíme připravit někde v koutu naší mysli. Valná většina novodobých cestovatelů, pokud nejedou do České Lípy nebo Bohumína, se setká s jistým nepochopením rodiny a okruhu blízkých.
dívka na letišti
 
„Ježiš marja, hlavně na sebe dávejte pozor. Víte, jak to teď vypadá v tom zahraničí“
„Co když se vám tam něco stane? Co jako budete dělat?“
„Hlavně se držte dál od těch muslimáků“
„Hlavně nechoďte do těch nou-gou zón, tam jsou pořád nepokoje“
„Já bych nikam nejezdila, všude dobře, doma nejlíp“
„A proč jako nemůžete jet někde do Česka? To se vám tu jako nelíbí?“
 turistka s foťákem
Samozřejmě lidská představivost šlape na plné obrátky, zvláště když rodiče jeli maximálně za tetou na Slovensko a už i to bylo obrovské dobrodružství. Nyní si však musíme také uvědomit, že není to tak úplný hazard, vyjet někde za hranice. I tam jsou lidé naprosto obyčejní jako u nás. I tam narazíte na chlápky, kteří budou obtěžovat ženské, i tam narazí člověk na zloděje. Je to tak trošku na jedno brdo. Časem poznáte, že ať pojede kamkoliv, tak se to tak nějak moc neliší. Sice například lidé v New Yorku mají úplně jiný život než český Pepa v Horní-Dolní, řeší, v zásadě, úplně stejné problémy. Jak se dostanou do práce, co bude k obědu, co na večeři, kde vyrazit o víkendu. Široký výběr možností nijak nemění to, že lidé po celém světě chtějí večer sednout k televizi nebo knize nebo se jít někde bavit.
dívka s broukem
 
A vy se hlavně musíte připravit, že zahraničí není žádné terno, ani žádné peklo. Je to prostě jenom trošku jiná země a trošku jiní lidé. Samozřejmě, pokud nejedete do válkou zmítané Sýrie, Súdánu nebo někde do chudinské čtvrti v Indii – tam je to docela na prd.